Pro zájemce o výtvarné umění, architekturu a historii jsme ve spolupráci s Památníkem písemnictví na Moravě pro podzimní měsíce nový přednáškový cyklus RAJHRADSKÉ ROZPRAVY 2026. Jeho letošní ročník nese název OPATSTVÍ MEZI STALETÍMI a je věnován stavební historii i uměleckému dědictví rajhradského benediktinského kláštera. Srdečně proto zveme na trojici nevšedních nedělních setkání s renomovanými odborníky z akademického prostředí.

Od velkomoravského hradiště k benediktinskému klášteru

Přednáška představí stručný vývoj archeologického a historického bádání o Rajhradu a zaměří se také na limity dochovaných ikonografických pramenů, mimo jiné na Anneisův plán a nerealizované stavební projekty. Pozornost bude věnována zejména nejstaršímu osídlení lokality v době Velké Moravy a pozdějšímu vzniku kláštera v místě původního slovanského hradiště. Významnou část večera bude tvořit také příběh archeologického výzkumu v roce 1993. Jaké byly tehdejší podmínky a očekávání? A jak překvapivé výsledky tohoto výzkumu proměnily naše představy o nejstarších dějinách Rajhradu?

Rajhradský klášter má dlouhou a pozoruhodnou historii, její nejstarší kapitoly však stále zůstávají z velké části stále skryté. Co nám o počátcích Rajhradu mohou říci archeologické nálezy a jak se v průběhu času proměňoval pohled badatelů na jeho minulost?

Nejstarší část příběhu dějin Rajhradu stále obsahuje řadu otázek. Archeologie nám na některé z nich dokáže odpovědět – a jiné naopak teprve otevírá.

Umění pozdního baroka v rajhradském klášteře

Co dělal znojemský malíř Josef Winterhalder mladší v Rajhradě? Proč brněnský sochař Ondřej Schweigl posílal benediktinům do kláštera hodiny? To a mnohem více o pracích barokních umělců pro nejstarší klášter na Moravě se dozvíte na dalším setkání v rámci letošního cyklu, kde Mgr. Tomáš Valeš, Ph.D. ze Semináře dějin umění Filozofické fakulty Masarykovy univerzity přiblíží nejen osudy nejen klíčových malířů a sochařů, ale osvětlí také průběh jednotlivých zakázek a ikonografie vybraných děl.

Na sklonku 18. století angažoval rajhradský klášter do svých služeb několik významných umělců, kteří v té době na Moravě působili. Částečně se tak stalo kvůli nutnosti obnovit výzdobu klášterního chrámu po ničivém zemětřesení z roku 1763 a následných stavebních úpravách. Významnou úlohu ale sehrála i osobnost zadavatele – probošta Otmara Conrada, jehož vzdělání, vkus a rozhled, ale i ochota utrácet za uměleckou výzdobu přivedla tyto umělce jak do Rajhradu, tak i na další klášterní panství. Jak fungovala spolupráce mezi zadavatelem a realizátory? Kdo rozhodoval o námětech? A jakou roli umění v životě kláštera vlastně sehrávalo?

Jak vznikaly rajhradské fresky Jana Jiřího Etgense?

Přednášky se konají v prostorách Památníku písemnictví na Moravě (Klášter 1, Rajhrad). Vstup volný.